Milý deníčku, příjezd do kotle a velká nuda. Jsem zvědavá, jak to tady vydržím.

Tého dne ráno, kdy jsme odjížděli do Londýna jsem potkala Beccu a Lissu. Dohodli jsme se, že spolu budeme na pokoji. Po té jsme si dali kufry do truhel, které byly připraveny ve vstupce. Když do vstupky přišla profesorka, tak jsme se po skupinkách vzdalovali před hrad, kde čekal nějaký ministerský pracovník s kotlíkem před ním. Stoupli jsme si okolo kotlíku a na tři jsme se ho dotkli a přemístili na nádraží. Nastoupila jsem si do vlaku a s Beccou a Lissou jsme si vyhledali vhodné kupé, kam jsme si sedli. Když jsme se rozjeli, tak jsme se s holkama rozpovídali. Potom tam přišel nějaký chlap, který prodával denní věštec. Půjčila jsem si ho od Becci a přečetla si ho. Ze začátku tam nebylo nic, co by mě nějak fascinovalo, ale potom jsem se tam dočetla o tom, jak naše kolej - Zmijozel, vyhrála školní pohár. Vrátila jsem ho Becce a v tom momentě za námi přišla cukrářka, která prodávala sladkosti. Nic jsme si nevzali. Po chvíli jsme dorazili do Londýna a šli jsme do Kotle. Sedli jsme si a čekali, až nám dovezou kufry. Ale dřív přišla brigádnice a rozdala nám pokoje. Po minutě v kotli byli už kufry a daly nám je. S holkama jsme táhly kufry nahoru do našeho pokoje a tam jsme si vybalili. S Beccou jsme se šli projít, ale když jsme se vrátli zpět na pokoj, Lissa tam věci neměla. Becca si předtím višmla, že Lissa šla dolů s kuframa. Zatím jsme ani nezjistili, proč od nás odešla. Zbytek dne jsme strávili posazením v kotli.