První zkouškový den za mnou!

22. června 2015 v 20:36
Dnešním dnem se úspěšně zahájily zkoušky! Dnes hned po ránu jsme letěli na dějiny, nesnáším tu Cavallerovo tvrdohlavost! Ale myslím, že to je asi dobrý, možná z toho bude dokonce i V. No a potom jsme tedy šli na ty bylinky. Byl tam profesor Redhorn a psali jsme s třeťákama. Z toho mám taky celkem skvělej pocit, možná jen ten blín jsem pokazila. Jasně žé jsem na všem byla s Elis a překvapeně se k nám přidala i Kath. Měli jsme se sejít na oběd ve velký síní, tak jsme tam šli. Byl tam ministr a mluvil něco o tom, že škola je fajn a taková bláboly. Asi konečně opustí hrad. No, zítra máme volno a ve středu se vrhnem na lektvary a formule a ve čtvrtek na OPČM. Carrington není na hradě, takže si budu muset dodělat zkoušky o prázdninách, no a astronomie nevím kdy bude. Asi se nahradí někdy v týdnu. Tak, snad to zvládem.

 

Už se radši ani nedivím..

29. dubna 2015 v 20:47
Jo tak fajn! Že Bradavice se hroutí?! Ještě nám tu školu zrušte, s povedeným výtlemem vám zatleskáme! Proč sem vůbec ministerský lezli? Chtěl je tu někdo? Vyžádal si je tu někdo? Nebo si jen prostě přišli jako inspekce, která bude ve věštci pomlouvat Bradavice a dostávat jí ještě do většího skándalu i když vlastně v žádným není? I když musím říct, že Adkins a Gilbert se mooc dobře předvedli. Sice nevím, jak to bylo všechno od začátku, kdo si začal a tak.. Ale jejich nervy mi jsou někdy jasné. To by musel být nějakej hodně s velkýma nervama aby nezkopal prváka, vždyť všichni víme jak jsou otravní.. (Nehledě na to, že i my jsme byli prváci..) Snad víš, jak to myslím.. A ještě nový řád? Skutečně? Uniforma? Uááá.. Ten jeden ministerskej je snad úplně všude.. Tuším, že se jmenuje Kakes? Ryre? Nebo tak nějak.. Opravdu mě jeho jméno nezajímá, spíš mě zajímá zkrachování Bradavic.. Žebřík ve věži u Astronomie, už je tam několik let a nikomu myslim ještě neublížil.. Možná na nás někdy vyskočí a sežere nás (samozřejmě je mi jasné, že by z něho nějaký nešika mohl spadnout ale tak..). Kdo ví. Obličeje ostatních spolužáků také nebylo.. hmm.. takové zrovna dvakrát veselé. Dalo byse říci, že to i někteří pociťují stejně jako já.. Ale tak kdo ví, co bude dál. Pomluvy, rozpad Bradavic, konec? Nemyslím si.

*nakreslené náčrty*
*nakreslené náčrty*

Le début du château

21. dubna 2015 v 12:28
Prázdniny utekly jako letem světem a nastal každoroční odjezd do Bradavic.. Sbalení kufrů, nástup na Londýnské nástupiště, cesta vlakem, příjezd do Prasinek, odjezd kočáry do Bradavic, sejdení ve vstupní síni s uvítáním pana profesora Alerta a Thorinsona. Poté jsme starší žáci naklusali do velké síně, prváci zatím ještě nedojeli, jelikož pluli loděmi tak se není čemu divit. Celý večer jsem byla s Elis. Nemohla jsem uvěřit tomu, že Katie nejela. U Beccy bych se tak nedivila, ta mi řekla, že zůstane v Londýně ale Katie? No budiž.. Když chce, asi nic nenadělám. Zanedlouho přišli prváci, které profesorka Senter, nebo spíše Moudrý klobouk rozřadil. Tento rok se nejspíš klobouk zbláznil. Dát Bernieho do Mrzimoru? No to snad né. Když bylo po všem, tak ještě po všem nebylo. Dokonce tam přilezli ministeráci. Vážně ministeráci. Prý budou tou nejhorší nejlepší návštěvou na hradě a nemáme hrad nějak ztrapnit. Aspoň přišla optimistická večeře, která jenom všechno zlepšila. Potom jsme se s Elis z večeře sbalily a šly na koleje. Donedlouha se sešel i zbytek koleje společně s prváky a zástupkyní Zmijozelské koleje Chloe Carrington. Menší proslov a rozdávání pokojů prvákům. U nás na pokoji jsem prozatím jenom s Lilith, truhly Katie a Becci jsou pořád označené, tak k nám snad nikoho ještě nenacpou. Když se můžou ještě vrátit. Jestli ale jo, tak je s Lilith odděláme (ne tak doslova). A skřítci nestihli rozřadit kufry do kolejí, takže je pravděpodobně dostaneme až zítra. Pff..

 


Zklamali jsme

7. dubna 2015 v 18:15
Ani se neví, jestli žije.. Nedokážu to odhadnout, když to bylo tak náhle.. Všechno je zkažený. Ale tohle ještě není konec..

K ránu do kotle přišel bystrozor s nějakou zprávou, že našli ty únosce. Jo a abych nezapomněla dodat, Eam byl jeden z jejich kořistí. Mají ho. Unesli ho. Ten bystrozor se ptal, jestli je chceme jít dopadnout s ním, tak jsme všichni šli a přemístili se do Portsmucku, kde mělo být jejich osídlení. Malý domeček ve kterém bych si nemyslela, že bude někdo vůbec bydlet. Zatarasná okna. Ten bystrozor řekl, že jde dovnitř a že my nemáme nic dělat a už vůbec ne chodit za ním. Poslechli jsme. Nevím, jestli to bylo vůbec dobře či ne. Výkřik. Ozval se výkřik, hned po tom vzplanul oheň. Ano, vážně, ten dům začal hořet a bystrozor tam byl. Umřel.. Objevili se několikrát venku ti únosci a chechtali se. Eam nikde.. No, konec..




V Kotli prváci a pořád není klidu

7. dubna 2015 v 17:50
To schéma, které probíhá celými prázdninami je k nevypočítání. Únosy, úmrtí a to všechno kolem.. Kdy to skončí?

Celý den se nic neděje. Pořád někde někdo pobíhá, ale to je fuk. Jen kdyby takhle někdo nenarušil ten večer tak by to bylo v pohodě.. Večer, někdy kolem půl desáté se v kotli mihli nějací chlápci, neupravení, nejspíš z obrtlý, kdo ví. Přišel Darius s Matthewem a povalil ho na zem. Jenom to mě už zajímalo. Neslyšela jsem moc dobře, ale prý unesli Kristene (ta holka, co tráví hodně času s Matthewem). Všichni se přemístili, aby mohli ministerstvo zaměstnat. Samozřejmě to nebyl úplný konec všeho. Někdy po hodině zmizela i Annie (holka z Mrzimoru). Objevila se tam Allingham (tuším, že bystrozorka), která hlídala vchod do Příčné. Potom ale odešla. Šly jsme to s Katherine prozkoumat. Cestou jsme narazily na Ammy, později i na Alice, tak jsme prohodili pár slov o tom všem, co se děje, dělo a bude dít. A samozřejmě takové dívčí opičárny jsme také musely probrat. Téma s Jordym bylo nepřístupné. Ammy výraz, když Alice zmínila Jordyho byl k nezaplacení. Alice musela ale jít, tak jsme tam byly jenom já, Katherine a Ammy. Jak se pořád vypráví něco o obrtlý nás zaujalo a šly jsme ke vchodu blíž. Ty záhadné mříže a tma s mlhou vzadu nahání vážně hrůzu. Nikdy tam nesmí chybět Eam, to by nebyl on. Nalákal k obrtlý Hazel a pořád křičel ať tam jde, nadával jí, ponižoval.. Stoprocentně jí tam chtěl dostat za každou cenu. Ale Hazel není blbá. To jen Eam je debil. Potom jsme šli do Kotle, Ammy někam s Hazel šli. V Kotli jsem zaslechla, že se už Kristene a Annie vrátili. (teď si přesně nepamatuju, jestli se vrátili obě nebo ne) Myslím, že tohle nám všem za dnešní večer stačilo. Ale co ty dva únosci.. Musí se přece najít..


Životopis

3. dubna 2015 v 15:00 |  Životopis
Celé jméno - Rebbecah Katarina Fox Arthurante
Datum narození - 18.3. 1984
Místo narození - Francie, Chartres -- Hospital centre Francis Vals
Stálé bydliště - Francie, Créteil -- siège Fox Arthurante

Matka - Elissa Julias Fox Arthurante, rozvedená, nyní žije s Michaelem Juliasem spolu s Rebbecčinými čtyřmi nevlastními bratry a a vlastní sestrou Katherine. Otec nechtěl, aby Elissa dále žila v sídle, kde žili naši předci a tak se matka odstěhovala, od té doby se s Rebbecou nevídá.

Matka - Čistokrevná čarodějka, nyní se zabývá studiem u Svatého Munga

Otec - Andrew Fox Atrhurante, v Azkabanu odsouzen za vraždu ministerského pracovníka.

Otec - Čistokrevný čaroděj, Azkaban

Sestra - Katherine Fox Arthurante, čistokrevná čarodějka, 13ti letá studentka na škole Čar a Kouzel v Bradavicích

Bratr - Marcus Fox Arthurante, 23letý čistokrevný čaroděj, bystrozor

Rebbecah je patentická osobnost s pochmurným dějem, který se odehrával v jejím zatím 14ti letém životě. Od mala žila a i nadále žije v sídle Fox Arthurante, tento název zdědil Rebbecčin otec po svých pradávných předcích čarodějích. Rebbecah pochází z čistého rodu Arthurante, ale toto postavení příjmá jen málokdy.

Rebbecah má dlouhé jemně kudrnaté vlasy, sahající až po pas v barvě světle hnědé. Už několikrát se přebarvila, ale nakonec jí sedla tahle barva a dosud se jí neplánuje změnit. Její zeleno-šedé oči vynikají její bledé pleti. Rty má plné a zbarvené do červena. Na dolním rtu má piercing a na levém hřbetu ruky má vytetovaného hada, jako znak Zmijozelské koleje. Výškou moc nevyniká, jelikož je velmi malá a drobná, nyní s výškou 167 cm a s váhou 50 kg. Studuje na škole Čar a Kouzel v Bradavicích.


Sen v 17. století?

2. dubna 2015 v 20:10
Nikdy bych sem nezapisovala nějaké sny, ale tento sen bude vzpomínka na vůbec hrozný sen.. (Jop, vím že pořád dokola opakuju slovo sen)

Zajímalo by mě, zda jsem vypila hodně alkoholu, ale na to si vůbec nevzpomínám. Vím jen to, že jsem se probudila na lavičce vedle nějakého hustého stromu. Toto místo jsem vůbec neznala a ještě víc by mě zajímalo, jak jsem se tam dostala. A zdaleka jsem nebyla sama, kdo tady uvíznul. Okolo bylo spoustu dalších lidí, různého věku. Hned jsem poznala známé tváře - Meredith a Katherine, které také seděli na té hrozné ošoupané lavičky. Samozřejmě tam byla i tabule, kde bylo napsáno.. Jak bude probíhat den? Král.. Alert III. jako fakt? Klanění, zápasy? Co to sakra..


Tak dobře.. Není to normální. A zápasy? Nějak jsem zaslechla, že se nacházíme ve středověku, přesněji v 17. století. Potom tam byl nějakej týpek, kterej prodával zbraně, brnění a takový ty věci na zabití. Samozřejmě jsem nechtěla, abych umřela, protože v tomto století je to hodně pravděpodobné, takže jsem si vzala meč a u sebe jsem ještě měla nožík, takže jsem byla vybavená dost. Ostatní, teda hlavně kluci si vzali výzbroj a všechno, protože se chtěli zúčastnit zápasu a my jako obecenstvo jsme tam mohli sedět a čumět na ně, kdo se dřív navzájem zabije. Ale my, jsem jako vždycky nemohli najít místo konání, kdo by se ale divil že?


Ale pak jsme to konečně našli a zároveň s tím jsme našli i Meredith, která nám někam zaběhla. Sedli jsme si nahoru do tribuny a koukali se na všechny. Nejvíc jsem teda zpozorovala Eama a Merovola - Daisy a Adama. Ano, opravdu dívka. Sice jí trochu dá se říci ''zmlátili'', ale je dobrá, že tam vůbec vydržela když na ní šli dva kluci.


Kdyby se mi chtělo ještě rozebírat to všechno.. Ale jak jinak i tohle všechno naštěstí skončilo, najednou jsem se probudila ve zdání, že se mi už takový sen snad nikdy zdát nebude.


Prázdniny na začátku

23. března 2015 v 20:05
Klidné ráno narušujíce šum, mňoukání, štěkání, kvákání.. Ano, jak jinak, u nás na pokoji ve Zmijozelské koleji se vyskytnul zvěřinec - 8 různých zvířat, ale tak proč ne. Otočila jsem se na bok a Katie tahala 6 kufrů z pokoje ven. Zajímalo by mě, na co jí je tolik kufrů. Přemýšlení mi zarazil ranní rozhlas něco kolem toho, že si máme dojít pro vysvědčení. S Katie jsme si tedy pro to došli. Moc veselé to nebylo, ale potřebné zkoušky si doplním, v tom nevidím jedinný problém. Akorát je divný, že nemám známky z některých jednotlivých předmětů, i když jsem zkoušky dělala. Tak stejně to má i Katie a většina ostatních, jak jsem slyšela. Jo, a asi jsem se zapomněla zmínit, že se dnes konečně odjíždí do kotle. Zašly jsme si pro kufry na kolej a daly jsme je do truhel, které byly postaveny ve vstupce. Zamířili jsme společně s Katie, Meredith a Katherine před hrad k přenášedlu nebo-li v našem případě kotlíku. Ani ne za 2 minuty jsme stáli před vagony. S holkama jsme zalezly do jednoho z nich a vybrali si to nejvhodnější kupé. S odhadnutím za 15 minut se vlak zastavil. A to jsme ani ještě nebyli v Londýně. Ve vlaku se našla závada. Museli jí jít vyřešit. Ale dobrý, my jsme si počkali. Netrvalo to ani 10 minut, než jsme zase vyrazili. A nejlepší bylo, že jsme se zasekli zrovna v tunelu.


Nakonec jsme ale bezpečeně dojeli na známé nástupiště v Londýně. Došli jsme až do kotle, kde se později rozdávaly kufry a pokoje. Já jsem si vzala pokoj s Katie, s kým taky jiným že. Ale vzaly jsme si ho jen tak, na nějaké důležité věci máme Sam dům, kde mimochodem momentálně sídlíme. Společně s námi je tam i Aytynin.


Ten večer jsme ještě strávili s posezením v kotli. Docela mi budou chybět to kouzlení a všechny ty problémy s Eamem by se taky mohly vyhnout cestě..


Blablabla

6. března 2015 v 16:47
Po neznatelné době jsem našla tu blbou knihu se zápiskama, nebo jak tomu vůbec říkám. A kde jsem ji našla? V koši? Do háje, pohoda!

Něco se na hradě děje. Nevím, co to je ale něco se děje. Ta špatná atmosféra s víří vzduchem. Klement je nezvěstný už pár hodin. Dobře, to by nebylo až taková potíž, ale všichni jsou divní. Pořád se někdo hádá, všem je blbě, tváří se kyselejš než citron. Mezi tyto přívlastky patřím bohužel už i já.

Jeden večer po večerce, naše výpravná skupinka musela bezpodminečně prchnout z kolejí - Katie, Kath a já. Nevím proč, ale něco nás táhlo na nádvoří až k šachovnici. Pár minut jsme tam stály a koukaly okolo ale potom se mi najednou zamlžely oči. Se špatným zrakem jsem zastihla Katie, jak utíká pryč. Potom to se mnou prásklo. - Bylo to nejhorší ráno, co jsem kdy zažila. Za ranních světel jsem se vyškrábala na nohy. Najednou se mi udělalo nevolno, mé žaludeční šťávy nyní leželi na trávě. Hned po probuzení, což jsem zapomněla zmínit, mě bolel krk. Když jsem tam zavála rukou, byla tam krev. Rychle jsem běžela na pokoj, s vírou, že mě nikdo neuvidí. Na pokoji jsem si to umyla, ale pořád z toho pomalu ale jistě teče krev. Od té doby nosím šátek, aby to nikdo neviděl a nezajímal se o to někdo. Už je to týden a já pořád nezjistila, co se vlastně stalo.


Vánoční atmosféra

6. února 2015 v 16:47
Milý deníčku, končím s nazýváním tebe milým deníčkem. Ehm, takže prostě tě už tak nebudu nazvývat, budeš prostě jenom obyčejná knížka se zápiskama, ano?

Už uplynula nějaká doba a jsou Vánoce. Takže volno, odpočinek, trhy, stromek, krásná atmosféra, sníh. Když si připomenu slovo sníh, vybaví se koulování, stavba a blbosti. Ale v naší přítomnosti, jak jinak že? Byla vyhlášena týmová soutěž o nejlepší stavbu ze sněhu. Samozřejmě jsme se zapojili. Max. počet je 5 členů týmů a to nám krásně vyhovuje. Nath, Kath, Katie, Meredith a já. Před dvěma dny jsme začali, pokud si dobře pamatuju. Naše stavba bude legendární. Nepochybuji o tom, že vyhrajeme. Jinak máme strašně moc krásně vyzdobenou kolej. Ten, kdo se na tom podílel, tomu moc všichni zmijozelští studenti děkujeme. A je jasný, že jsme museli navštívit trhy, kvůli dárkům. A zítra dárky. Jsem zvědavá, co dostanu od rodičů. A dál? Jsem ráda, že můžu strávit Vánoce s tima nejlepšíma lidma na koleji a na hradě.


Kam dál